QUOFENIX 300MG Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok

Quofenix je indikován k léčbě následujících infekcí u dospělých:

• akutní bakteriální infekce kůže a podkožních tkání (ABSSSI)

• komunitní pneumonie (CAP)

  když použití jiných antibakteriálních látek, které jsou obecně doporučovány pro počáteční léčbu těchto infekcí, není vhodné (viz bod 4.4 a 5.1).

  Je třeba dbát oficiálních doporučení pro správné používání antibakteriálních látek.

Dávkování

Doporučená dávka je 300 mg delafloxacinu každých 12 hodin podávaných po dobu 60 minut intravenózní infuzí. Přechod na perorální podávání delafloxacinu ve formě 450mg tablet každých 12 hodin je možný na základě rozhodnutí lékaře. Celková doba léčby pro ABSSSI je 5 až 14 dní, pro CAP je celková doba léčby 5 až 10 dní.

Zvláštní skupiny pacientů

Starší populace

Úprava dávky není nutná. Ve skupině fluorochinolonových antibiotik je u pacientů ve věku nad 60 let zvýšené riziko vzniku závažných poruch šlach včetně ruptury šlachy (viz body 4.4 a 5.2).

Porucha funkce ledvin

U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin (CrCl ≥ 30 ml/min) není nutná úprava dávky. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (CrCl < 30 ml/min) má být dávkování sníženo na

200 mg intravenózně každých 12 hodin, nebo mají pacienti dostávat 450 mg delafloxacinu perorálně každých 12 hodin (viz body 4.4 a 5.2).

Quofenix se nedoporučuje u pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin (End Stage Renal Disease; ESRD).

Porucha funkce jater

Úprava dávky není nutná (viz bod 5.2).

Pediatrická populace

Quofenix je kontraindikován u dětí a dospívajících (viz bod 4.3). Způsob podání

Intravenózní podání.

Návod k rekonstituci a naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním viz bod 6.6.

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Hypersenzitivita na jakékoliv antibakteriální léčivé přípravky fluorochinolonového nebo chinolonového typu.

Předchozí výskyt onemocnění šlach související s podáváním fluorochinolonů. Těhotenství, ženy ve fertilním věku, které nepoužívají antikoncepci, a kojení (viz bod 4.6). Děti nebo dospívající mladší 18 let (viz bod 4.2).

Delafloxacin se nemá používat u pacientů, u nichž se v minulosti při použití přípravků obsahujících chinolon nebo fluorochinolon vyskytly závažné nežádoucí účinky (viz bod 4.8). Léčba delafloxacinem má být u těchto pacientů zahájena pouze tehdy, pokud neexistují žádné jiné možnosti léčby a po pečlivém vyhodnocení poměru přínosu a rizika (viz také bod 4.3).;

Antikoncepce

Pokud jsou léčeny ženy ve fertilním věku, musí být během léčby používána účinná antikoncepce (viz bod 4.6).

Aneurysma a disekce aorty a regurgitace/nedomykavost srdečních chlopní

Epidemiologické studie uvádějí zvýšené riziko aneurysmatu, disekce aorty a aortální a mitrální

regurgitace po použití fluorochinolonů, zejména u starších pacientů.

U pacientů léčených fluorochinolony byly hlášeny případy aneurysmatu a disekce aorty, někdy komplikované rupturou (včetně fatálních případů), a regurgitace/nedomykavosti některé ze srdečních chlopní (viz bod 4.8).

Proto mají být u pacientů s výskytem aneurysmatu aorty v rodinné anamnéze nebo s kongenitálním onemocněním srdečních chlopní nebo u pacientů, u nichž byly diagnostikovány preexistující aneurysma a/nebo disekce aorty nebo onemocnění srdečních chlopní, nebo u pacientů s jinými rizikovými faktory či predispozicemi

• jak k aneurysmatu či disekci aorty, tak k regurgitaci/nedomykavosti srdečních chlopní (např. onemocnění pojivové tkáně, jako je Marfanův syndrom nebo Ehlersův-Danlosův syndrom, Turnerův syndrom, Behcetův syndrom, hypertenze, revmatoidní artritida nebo dále

• k aneurysmatu a disekci aorty (např. cévních onemocnění, jako je Takayasuova arteriitida nebo obrovskobuněčná arteriitida, nebo zjištěná ateroskleróza či Sjögrenův syndrom) nebo dále

• k regurgitaci/nedomykavosti srdečních chlopní (např. infekční endokarditida).

Riziko aneurysmatu a disekce aorty a její ruptury může být zvýšené také u pacientů, kteří jsou současně léčeni systémovými kortikosteroidy.

V případě náhlé bolesti břicha, hrudníku nebo zad se pacientům doporučuje, aby neprodleně vyhledali lékaře na pohotovosti.

Pacienty je třeba informovat, že v případě akutní dušnosti, nově vzniklých srdečních palpitací nebo zvětšení objemu břicha nebo rozvoje otoků dolních končetin mají ihned vyhledat lékařskou pomoc.

Tendinitida a ruptura šlachy

Tendinitida a ruptura šlachy (zejména, ale nejen Achillovy šlachy), někdy bilaterální, se mohou objevit již do 48 hodin od zahájení léčby chinolony a fluorochinolony; jejich výskyt byl hlášen dokonce až několik měsíců po ukončení léčby. Riziko tendinitidy a ruptury šlachy se zvyšuje u starších pacientů, u pacientů s poruchou funkce ledvin, u pacientů po transplantaci solidních orgánů a u pacientů léčených současně kortikosteroidy. Z toho důvodu je třeba se souběžnému podávání kortikosteroidů vyhnout. Při prvních známkách tendinitidy (např. bolestivý otok, zánět) je nutné léčbu delafloxacinem ukončit a zvážit jiné možnosti léčby. Postiženou končetinu (končetiny) je třeba náležitě ošetřit (např. imobilizací). Pokud se vyskytnou známky tendinopatie, kortikosteroidy se nesmí používat (viz bod 4.8).

Periferní neuropatie

U pacientů, léčených chinolony a fluorochinolony byly hlášeny případy senzorické nebo senzomotorické polyneuropatie, vedoucí k parestezii, hypestezii, dysestezii nebo slabosti. Pacienti léčení delafloxacinem, mají být poučeni, aby před pokračováním léčby informovali svého lékaře, pokud se u nich vyskytnou symptomy neuropatie, jako jsou bolest, pálení, brnění, necitlivost nebo slabost, aby se tak předešlo vzniku potenciálně ireverzibilního stavu (viz bod 4.8).

Centrální nervový systém

Fluorochinolony byly spojeny se zvýšeným rizikem reakcí centrálního nervového systému (CNS), které zahrnují: křeče a zvýšený intrakraniální tlak (včetně pseudotumoru cerebri) a toxické psychózy. Fluorochinolony mohou také způsobit reakce CNS, jako jsou nervozita, agitovanost, insomnie, úzkost, noční můry, paranoia, závratě, zmatenost, tremor, halucinace, deprese a sebevražedné myšlenky nebo jednání. Tyto nežádoucí účinky se mohou objevit po první dávce. Pokud se tyto reakce vyskytnou u pacientů dostávajících delafloxacin, je potřeba okamžitě ukončit léčbu deafloxacinem a provést příslušná opatření. U pacientů se známými nebo suspektními poruchami CNS (např. těžkou mozkovou arteriosklerózou, epilepsií) nebo v přítomnosti jiných rizikových faktorů, které mohou predisponovat k záchvatům nebo snížit křečový práh, má být delafloxacin používán, pokud přínosy léčby převyšují rizika.

Exacerbace onemocnění myasthenia gravis

Fluorochinolony mají neuromuskulární blokující aktivitu a mohou u osob s diagnózou myasthenia gravis zhoršit svalovou slabost. Po uvedení na trh byly u osob s diagnózou myasthenia gravis s použitím fluorochinolonu spojeny závažné nežádoucí účinky, včetně úmrtí a nutnosti umělé ventilace. Použití delafloxacinu se u pacientů se známou anamnézou myasthenia gravis nedoporučuje.

Onemocnění způsobená bakterií Clostridioides difficile

U pacientů dostávajících téměř všechny systémové antibakteriální léčivé přípravky byl hlášen výskyt onemocnění souvisejícího s bakterií Clostridioides difficile, jehož závažnost se pohybovala od mírného průjmu po fatální kolitidu. U všech pacientů s průjmem je třeba zvážit onemocnění související s Clostridioides difficile. Pokud je vyjádřeno podezření nebo je potvrzeno onemocnění související s Clostridioides difficile, má být léčba delafloxacinem přerušena a mají být zvážena příslušná podpůrná opatření spolu se specifickou antibakteriální léčbou infekce bakterií Clostridioides difficile.

Pokud existuje podezření na onemocnění související s Clostridioides difficile, jsou léčivé přípravky inhibující peristaltiku kontraindikovány.

Hypersenzitivní reakce

Pacienti se známou přecitlivělostí na delafloxacin nebo jiné fluorochinolony nesmí přípravek Quofenix užívat (viz bod 4.3). U pacientů, kteří dostávají fluorochinolonové antibakteriální přípravky, byly hlášeny závažné a v některých případech fatální hypersenzitivní (anafylaktické) reakce. Před zahájením léčby delafloxacinem je potřeba pečlivě zvážit předchozí hypersenzitivní reakce na jiné chinolonové nebo fluorochinolonové antibakteriální léčivé přípravky. Pokud se vyskytne anafylaktická reakce na delafloxacin, má být léčivý přípravek okamžitě vysazen a má být zahájena odpovídající léčba.

Pacienti s poruchou funkce ledvin

U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin je nutná úprava dávky (viz bod 4.2).

Bezpečnost a účinnost návodu k úpravě dávky u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nebyla klinicky hodnocena a je založena na farmakokinetických modelových datech. Delafloxacin má být u těchto pacientů používán pouze za předpokladu, že očekávaný klinický přínos převažuje nad potenciálním rizikem. U těchto pacientů by měla být pečlivě sledována klinická odpověď na léčbu a funkce ledvin.

U pacientů s těžkým poškozením ledvin a u pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin dochází k akumulaci intravenózního vehikula sodné soli sulfobutoxybetadexu; proto má být u těchto pacientů pečlivě sledována hladina sérového kreatininu, a pokud dojde ke zvýšení, je potřeba zvážit přechod na delafloxacin ve formě 450mg tablet každých 12 hodin.

Quofenix se nedoporučuje u pacientů v terminálním stádiu onemocnění ledvin (End Stage Renal Disease; ESRD).

Omezení klinických dat

Ve dvou velkých studiích s ABSSSI byly typy léčených infekcí omezeny pouze na celulitidu/erysipel, abscesy a infekce rány. Jiné typy kožních infekcí nebyly studovány. Do studií nebyli zahrnuti pacienti s toxickým šokem, neutropenií (počet neutrofilů < 500 buněk/mm³) nebo silně imunokompromitovaní pacienti. U pacientů ve věku > 75 let jsou omezené zkušenosti. Populace s CAP však byla starší než studovaná populace s ABSSSI (48,3% subjektů bylo ve věku ≥ 65 let a 23,9% ≥ 75 let). Ve studii CAP mělo 90,7% pacientů skóre CURB-65 ≤ 2. Nicméně 69,3% pacientů bylo zařazeno do PORT třídy III a 30,7% pacientů mělo skóre PORT > III.

Dlouhotrvající, zneschopňující a potenciálně ireverzibilní závažné nežádoucí účinky léčiva

U pacientů léčených chinolony a fluorochinolony byly bez ohledu na jejich věk a preexistující rizikové faktory hlášeny velmi vzácně případy dlouhotrvajících (měsíce nebo roky), zneschopňujících a potenciálně ireverzibilních závažných nežádoucích účinků léčiva postihujících různé, někdy vícečetné tělesné systémy (muskuloskeletální, nervový, psychiatrický a senzorický). Léčba delafloxacinem má být okamžitě ukončena při prvních známkách nebo příznacích jakéhokoli závažného nežádoucího účinku a pacienty je třeba informovat, že mají kontaktovat lékaře, který jim přípravek předepsal.

Superinfekce

U mikroorganismů, které nejsou citlivé na fluorochinolony, může při použití delafloxacinu dojít k superinfekci. Pokud během léčby dojde k superinfekci, mají být přijata vhodná opatření.

Dysglykemie

Stejně jako u všech chinolonů byly hlášeny při léčbě delafloxacinem poruchy glykemie, včetně hypoglykemie a hyperglykemie (viz bod 4.8), obvykle u pacientů s diabetem užívajících souběžně perorální antidiabetika (např. glibenklamid) nebo inzulin. Byly hlášeny případy hypoglykemického kómatu. U pacientů s diabetem se doporučuje pečlivé sledování hladiny glukózy v krvi.

Nejsou k dispozici žádné údaje o závažných případech hypoglykemie, které by vedly ke kómatu nebo úmrtí po použití delafloxacinu.

Závažné bulózní kožní reakce

U jiných fluorochinolonů byly hlášeny případy bulózních kožních reakcí, jako je Stevensův- Johnsonův syndrom nebo toxická epidermální nekrolýza. Pacientům má být doporučeno, aby před pokračováním léčby okamžitě kontaktovali svého lékaře, pokud se objeví kožní anebo slizniční reakce.

Pacienti s deficitem glukózo-6-fosfát-dehydrogenázy

Pacienti s rodinnou anamnézou nebo s momentálním nedostatkem glukózo-6-fosfát dehydrogenázy jsou při léčbě chinolony náchylní k hemolytickým reakcím. U těchto pacientů se musí delafloxacin podávat s opatrností.

Pomocné látky

Tento léčivý přípravek obsahuje sodnou sůl sulfobutoxybetadexu. U pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin může dojít ke kumulaci cyklodextrinů.

Tento léčivý přípravek obsahuje 175 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 8,8 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g.

Účinek jiných léčivých přípravků na delafloxacin

Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se specifických účinků jiných léčivých přípravků na delafloxacin. Je potřeba vzít v úvahu interakce známé ve spojitosti s fluorochinolony.

Účinek delafloxacinu na jiné léčivé přípravky

Chelatační účinné látky: antacida, sukralfát, kovové kationty, multivitaminy

Nejsou k dispozici údaje o interakci intravenózně podávaného delafloxacinu s multivitaminy, didanosinem nebo kovovými kationty. Nicméně přípravek delafloxacin nemá být podáván současně stejnou intravenózní linkou s jakýmkoli roztokem obsahujícím vícemocné kationty, např. hořčík (viz body 4.2 a 6.2).

Ženy ve fertilním věku

Ženy ve fertilním věku musí během léčby delafloxacinem používat účinnou antikoncepci. Těhotenství

Nejsou k dispozici žádné nebo jen omezené údaje o použití delafloxacinu u těhotných žen. Studie u zvířat prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Vzhledem k nedostatku údajů u lidí a údajů z neklinických studií při terapeutických expozicích u lidí, je delafloxacin kontraindikován během těhotenství a u žen ve fertilním věku, které nepoužívají antikoncepci (viz body 4.3 a 4.4).

Kojení

Není známo, zda jsou delafloxacin/jeho metabolity vylučovány do lidského mléka. Dostupné farmakodynamické/toxikologické údaje u zvířat prokázaly, že jsou delafloxacin/jeho metabolity vylučovány do mateřského mléka (viz bod 5.3). Riziko pro novorozence/kojence není možné vyloučit. Kojení je během léčby delafloxacinem kontraindikováno.

Fertilita

Účinky delafloxacinu na fertilitu u člověka nebyly hodnoceny. Preklinické studie prováděné s delafloxacinem u potkanů neprokázaly škodlivé účinky z hlediska fertility nebo reprodukční schopnosti (viz bod 5.3).

Přípravek Quofenix má mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Některé nežádoucí účinky (např. závratě, bolest hlavy, poruchy zraku) mohou narušit schopnost pacienta soustředit se a reagovat, a proto mohou představovat riziko v situacích, kdy pacient obsluhuje vozidla nebo stroje nebo se účastní jiných činností vyžadujících duševní bdělost a koordinaci.

Souhrn bezpečnostního profilu

Nejčastější nežádoucí účinky hlášené ve studiích ABSSSI (fáze II a III) a ve studiích CAP (fáze III) vystavených delafloxacinu v intravenózní nebo perorální formulaci, byly průjem, nauzea a zvýšení hladin aminotransferáz (5,86 %, 5,47 % a resp. 2,85 %), které byly mírné až střední intenzity.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Následující nežádoucí účinky byly identifikovány během čtyř srovnávacích studií ABSSSI fáze II a III a jedné studie CAP fáze III, a jsou klasifikovány podle preferovaného termínu a třídy orgánových systémů, a frekvence výskytu. Frekvence výskytu jsou definovány takto: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až <1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000).

Popis vybraných nežádoucích účinků

* V souvislosti s podáváním chinolonů a fluorochinolonů byly v některých případech bez ohledu na preexistující rizikové faktory hlášeny velmi vzácné případy dlouhotrvajících (až měsíce nebo roky), zneschopňujících a potenciálně ireverzibilních závažných nežádoucích účinků léčiva postihujících několik, někdy vícečetných tříd orgánových systémů a smyslů (včetně účinků, jako jsou tendinitida, ruptura šlachy, artralgie, bolest končetin, poruchy chůze, neuropatie spojené s parestezií a neuralgií, únava, psychiatrické příznaky (včetně poruch spánku, úzkosti, panických atak, deprese a sebevražedných myšlenek), poruchy paměti a koncentrace a poruchy sluchu, zraku, chuti a čichu (viz bod 4.4).

** U pacientů léčených fluorochinolony byly hlášeny případy aneurysmatu a disekce aorty, někdy komplikované rupturou (včetně fatálních případů), a regurgitace/ nedomykavosti některé ze srdečních chlopní (viz bod. 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.

Nejvyšší denní intravenózní dávka podaná v klinických studiích byla 1200 mg; pacienti, kteří dostávali tuto dávku, nezaznamenali během studie žádné nežádoucí účinky ani významné výsledky klinických laboratorních testů. Léčba předávkování delafloxacinem má spočívat v observaci a obecných podpůrných opatřeních.