ABCD2 — riziko CMP po TIA kalkulátor
Odhad rizika cévní mozkové příhody po tranzitotní ischemické atace (TIA)
Tranzitorní ischemická ataka (TIA) je přechodné období příznaků podobných mrtvici, které se objevují v důsledku dočasného přerušení průtoku krve centrálním nervovým systémem, ale nezpůsobují trvalé poškození. Po prodělání TIA se však zvyšuje riziko cévní mozkové příhody – přibližně u čtvrtiny pacientů s cévní mozkovou příhodou jí TIA předcházela.<br />Skóre ABCD² představuje sedmibodový nástroj pro stratifikaci rizika určený k identifikaci pacientů s vysokým rizikem cévní mozkové příhody po TIA. Je založený na kombinaci 5 proměnných: Věku (Age), krevního tlaku (Blood pressure), klinických příznaků (Clinical features), době trvání obtíží (Duration) a diabetu (Diabetes) – ABCD². Výsledky pacienty rozdělují do kategorie s nízkým rizikem (0–3 body), středním rizikem (4–5 bodů) a vysokým rizikem (6–7 bodů). Pro každou z kategorií je uveden odhad 2denního, 7denního a 90denního rizika cévní mozkové příhody. Škálu ABCD² vytvořili Johnston a kol. sloučením dvou dříve schválených pravidel pro klinické rozhodování – škály ABCD a kalifornských kritérií. Byla externě validována a schválena Evropskou organizací pro cévní mozkové příhody (ESO), v pokynech Americké kardiologické asociace (AHA) je uvedena jako jedno ze skóre pro stratifikaci rizika TIA. <br />V pokynech Americké kardiologické asociace (AHA) se škála ABCD² se skóre ≥4 využívá k určení případů s vysokým rizikem TIA. K identifikaci vysoce rizikových pacientů nebo k rozhodování o třídění a léčbě u pacientů s podezřením na TIA však nedoporučují používat pouze prediktivní nástroje (jako je skóre ABCD²) kvůli jejich omezené citlivosti.
Algoritmus léčby diabetu 2. typu
Konsenzus ADA a EASD
V roce 2019 zveřejnila Americká diabetologická asociace (ADA) a Evropská asociace pro studium diabetu (EASD) aktualizaci konsensuální zprávy o léčbě hyperglykémie u diabetu 2. typu. Nástroj má dle těchto postupů pomáhat zdravotníkům sledovat odborná doporučení pro farmakoterapii na snížení hladiny glukózy.<br /><br />Nástroj byl konzultován a vyvinut ve spolupráci s IKEM, s přednostou Centra diabetologie, p. prof. MUDr. Martinem Haluzíkem, Dr.Sc.
APACHE II score
Estimates ICU mortality
Acute Physiology and Chronic Health Evaluation II (APACHE II) is a severity of disease classification system and mortality estimation tool used for patients admitted to intensive care units (ICUs). <br />APACHE II uses a point score based upon initial values of 12 routine physiologic measurements, age, and previous health status; the data used for the calculation should be the most unfavourable physiological variable result, collected from a patient's initial 24 hours in an ICU. The sum of all points, ranging from 0 to 71, represents the final score and higher scores correspond to more severe disease and a higher risk of death.<br />APACHE II classification system was presented in 1985 by Knaus et al. as a revised and simplified version of the prototype system - APACHE, that was designed by the same authors in 1981. Since then it has been extensively validated worldwide in a variety of ICU settings and patient populations.
CHA₂DS₂-VA — fibrilace síní, riziko CMP
Stratifikace rizika CMP u nevalvulární fibrilace síní (ESC 2024)
Skóre CHA2DS2-VA je škála užívaná k hodnocení rizika vzniku cévní mozkové příhody u pacientů s nevalvulární fibrilací síní (FS). Počet bodů se přiděluje na základě přítomnosti rizikových faktorů: srdeční selhání, arteriální hypertenze, věk, diabetes, cévní mozková příhoda v anamnéze a vaskulární onemocnění. Vyšší skóre znamená vyšší riziko cévní mozkové příhody.<br><br>Výhody skóre CHA2DS2-VA spočívají v tom, že se snadno používá, zahrnuje více rizikových faktorů než starší skóre CHADS2, a proto dokáže přesněji stratifikovat pacienty se skóre CHADS2 0 až 1. Má také některé nevýhody: u některých pacientů může nadhodnocovat riziko cévní mozkové příhody, nezahrnuje další důležité rizikové faktory, jako je funkce ledvin nebo biomarkery, a nezohledňuje variabilitu rizika cévní mozkové příhody v čase.<br><br>Původní verze skóre (CHA2DS2-VASc) byla v roce 2024 aktualizována, protože se ukázalo, že ženské pohlaví samo o sobě není samostatným rizikovým faktorem.Ačkoli je prediktivní hodnota většiny skóre obecně omezená, Doporučení ESC pro léčbu fibrilace síní navrhují, aby lékaři používali skóre CHA2DS2-VA jako pomůcku při rozhodování o perorální antikoagulační léčbě.
Doporučení pro antibiotickou terapii v ambulantní praxi
Subkomise pro antibiotickou politiku, 2022
Nová klinická doporučení pro antibiotickou terapii v ambulantní praxi byla publikována Státním zdravotním ústavem ČR (SZÚ) v rámci projektu Prevence antibiotické rezistence.<br />Odborná doporučení pro používání antibiotik poskytují informace o spráné indikaci antibiotik, volbu vhodného antibiotika, jeho dávkování a délku léčby u nejčastějších infekčních onemocnění v ambulantní praxi.<br />Cílem těchto doporučení je zachování účinnosti antibiotik používaných v léčbě komunitních infekcí. Toho lze dosáhnout snížením celkové spotřeby antibiotik a preferencí úzkospektrých antibiotik. Z tohoto důvodu je zapotřebí zbytečné aplikace antibiotik vyloučit a délku jejich podávání optimálně zkrátit. Doporučení se proto zabývají dvěma úrovněmi posouzení: zda je relevantní předepisovat antibiotika, a pokud ano, která zvolit.
Doporučení pro výběr protizáchvatové medikace
EpiStandardy 2021
Současná léčba epilepsie spočívá v užívání léků jako léčby první volby. Výběr správných léků pro konkrétní syndromy epilepsie a konkrétní pacienty je extrémně důležitý.<br>Nástroj představuje souhrn klinicky nejužitečnějších informací z publikace Soubor minimálních diagnostických a terapeutických standardů u pacientů s epilepsií, vydané EpiStop, z.s.
eGFR kalkulátor — CKD-EPI a MDRD
Odhad glomerulární filtrace dle rovnic CKD-EPI (2021) a MDRD
eGFR (odhad glomerulární filtrace) je ukazatel funkce ledvin používaný k diagnostice a sledování chronického onemocnění ledvin. eGFR se počítá na základě hladiny kreatininu v séru, věku a pohlaví – starší rovnice zahrnovaly i rasu jedince.<br><br>eGFR lze odhadnout pomocí několika rovnic, přičemž rovnice CKD-EPI, která nahradila starší MDRD, je nejlépe ověřená a nejčastěji doporučovaná.<br>Výhody použití eGFR k odhadu funkce ledvin zahrnují snadný výpočet, dostupnost a standardizaci. eGFR také odráží funkci ledvin lépe než samotný kreatinin v séru. Jeho hladina může být ovlivněna například svalovou hmotou, stravou, hydratací nebo léky.<br><br>Nevýhodou je, že eGFR nemusí být v určitých situacích přesným ukazatelem, a to například při akutním poškození ledvin, u těhotenství, u extrémně nízké nebo vysoké tělesné velikosti, podvýživy nebo svalového úbytku. V praxi se eGFR používá k určení stádia chronického onemocnění ledvin, ke stanovení a úpravám léčby, úpravě dávkování léků a také k odhadu prognózy a rizika komplikací. Používání eGFR je dobře vědecky podložené – četné studie ukazují, že eGFR je asociováno s rizikem progrese chronického onemocnění ledvin, kardiovaskulárních onemocnění, úmrtnosti a dalších následků. Je však třeba si uvědomit, že eGFR není dokonalým ukazatelem a měl by se posuzovat v kontextu ostatních klinických a laboratorních nálezů.
Kalkulačka SCORE2 a SCORE2-OP – 10leté kardiovaskulární riziko (ESC 2021)
Odhad desetiletého rizika kardiovaskulárních příhod, cíle léčby
Aktualizované algoritmy SCORE2 a SCORE-OP poskytují odhad individuálního desetiletého rizika fatálních a nefatálních kardiovaskulárních příhod (infarkt myokardu, mrtvice) u zdánlivě zdravých osob ve věku 40–89 let s rizikovými faktory, které jsou neléčené nebo již několik let stabilizované. Algoritmy SCORE2 se nevztahují na těhotné ženy, pacienty s kardiovaskulárním onemocněním v anamnéze a na pacienty s jinými onemocněními s vysokým rizikem, jakými jsou například diabetes mellitus, familiární hypercholesterolémie, chronické onemocnění ledvin či jiné genetické nebo vzácné lipidové onemocnění nebo onemocnění krevního tlaku (např. primární hyperaldosteronismus). Tito pacienti by se měli považovat za pacienty s vysokým až velmi vysokým rizikem KVO. Výpočet vychází z nových modelů SCORE2, které publikovaly pracovní skupiny SCORE2/SCORE2-OP. Cíle léčby vycházejí z Doporučených postupů ESC pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění v klinické praxi z roku 2021. Prevence KVO by měla být upravena dle celkového kardiovaskulárního rizika dané osoby: čím vyšší je riziko, tím intenzivnější je třeba prevence.
Kalkulátor vaskulárního věku
Používá tabulky SCORE2 2021
Vascular Age (vaskulární věk) je zdravotní ukazatel a komunikační nástroj, který pomáhá lékařům lépe vysvětlit zdravotní rizika pacientům. Lidé považují chronologický věk za svůj „skutečný“ věk, ale málokdy se zamýšlejí nad tím, jak tomuto odpovídá jejich vnitřní stav. Pokud je váš vaskulární (cévní) věk hodnocen jako výrazně vyšší než váš chronologický věk, může se stát že v pozdějším věku budete více ohroženi cévním onemocněním. Vaskulární věk jedince se vypočítá jako věk osoby se stejným předpokládaným rizikem, ale se všemi ostatními rizikovými faktory v normálním rozmezí hodnot. Existuje několik různých postupů, které vám mohou pomoci zpomalit proces stárnutí vašeho cévního systému. Zdravá strava, každodenní cvičení a pozitivní vztahy – to vše společně přispívá k plynulejšímu stárnutí cév. Nezdravé potraviny, nepřetržitý stres, kouření a další fyzicko-psychické faktory však mohou proces stárnutí cévního systému urychlit. Klinický nástroj Mediately používá k výpočtu vaskulárního (cévního) věku tabulky SCORE2 2021.
Klinická doporučení pro Lp(a)
Konsenzus Evropské společnosti pro aterosklerózu o lipoproteinu(a) z roku 2022
Epidemiologické a genetické studie zahrnující stovky tisíc osob silně potvrzují kauzální a kontinuální souvislost mezi koncentrací Lp(a) a kardiovaskulárními následky; zvýšená koncentrace Lp(a) je rizikovým faktorem i při velmi nízkých hladinách lipoproteinu o nízké hustotě (LDL-C).<br />Nástroj Klinická doporučení pro Lp(a) je algoritmickou implementací navržených intervenčních strategií. Vychází z odhadovaného výchozího kardiovaskulárního rizika a koncentrace Lp(a). Odhaduje se také poměr rizik závažných kardiovaskulárních příhod souvisejících s Lp(a) a navrhovaný rozsah dalšího snížení LDL-C potřebného ke snížení globálního kardiovaskulárního rizika souvisejícího s Lp(a) zpět na výchozí hodnotu.<br />Nástroj vychází z konsenzuálního prohlášení Evropské společnosti pro aterosklerózu o lipoproteinu(a) u aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění a aortální stenózy. Při přepočtu koncentrace Lp(a) z mg/dl na nmol/l se používá konverzní faktor 2,5 – podle obrázku 6B zdrojové dokumentace. Poznámka: Snížení LDL snižuje absolutní kardiovaskulární riziko, ale nesnižuje hladinu Lp(a). Vzhledem k tomu reziduální riziko ze zvýšené hladiny Lp(a) přetrvává. V současné době se vyvíjejí účinné léčebné přípravky snižující hladinu Lp(a) a jejich dostupnost se očekává v blízké budoucnosti. Tyto nové terapie nabízí naději na přímé snížení kardiovaskulárního rizika u osob s vysokou hladinou Lp(a).
Léčebné doporučené postupy pro farmakologické snížení LDL-C
Doporučené postupy ESC/EAS 2019
Doporučené postupy ESC a EAS 2019 představují na důkazech založený konsenzus, jenž je výsledkem činnosti společné evropské pracovní skupiny. Hodnocením stávajících důkazů a identifikací nedostatků v managementu dyslipidémie dospěla skupina k formulaci doporučení pro prevenci aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění v klinické praxi upravením plasmatických hladin lipidů. <br><br>Ve srovnání s doporučenými postupy z roku 2016 došlo k aktualizaci informací v oblasti farmakologického snižování LDL-C:<br>• Pokud nejsou cílové hladiny dosaženy ani za pomoci nejvyšších tolerovaných dávek statinů, je doporučena kombinace s ezetimibem.<br>• V rámci sekundární prevence je u pacientů ve velmi vysokém riziku, kteří nedosahují cílových hladin ani při maximální tolerované dávce statinů s ezetimibem, doporučeno do kombinace přidat PCSK9 inhibitor.<br>• U pacientů ve velmi vysokém riziku s FH (tzn. s aterosklerotickým kardiovaskulárním onemocněním nebo jiným významným rizikovým faktorem), kteří nedosahují cílových hladin ani při maximální tolerované dávce statinů s ezetimibem, je doporučováno přidat do kombinace PCSK9 inhibitor.<br><br>Výbor České společnosti pro aterosklerózu (ČSAT) v roce 2019 potvrdil, že evropské doporučené postupy jsou vhodné k použití v České republice.
McDonaldova diagnostická kritéria pro roztroušenou sklerózu
Verze 2024
McDonaldova diagnostická kritéria jsou považována za zásadní pro umožnění dřívější a přesnější identifikace roztroušené sklerózy.<br>Nástroj poskytuje interaktivní reprezentaci aktualizovaných diagnostických algoritmů pro relabující a progresivní prezentace roztroušené sklerózy, stejně jako pro radiologicky izolovaný syndrom a jiné nespecifické prezentace, zahrnující klinická pozorování, zobrazovací nálezy a analýzu mozkomíšního moku.<br>Základní algoritmus je založen na konsensu založeném na důkazech, vyvinutém Mezinárodním poradním výborem pro klinické studie u roztroušené sklerózy.
NEWS2
Skóre včasného varování
Národní skóre včasného varování (NEWS) 2 se používá ke standardizaci hodnocení závažnosti akutního onemocnění při akutním příjmu pacienta do nemocnice a při posouzení v přednemocniční péči, tedy záchrannou službou. Ukázalo se, že je silným indikátorem zvýšeného rizika závažného klinického zhoršení a mortality pacientů se sepsí a různými akutními onemocněními, chirurgických pacientů a pacientů s akutním traumatem.<br />NEWS2 je založen na jednoduchém agregovaném skórovacím systému, kde se skóre přiděluje na základě hodnot fyziologických funkcí, které jsou běžně měřeny a zaznamenávány. Základem skórovacího systému je šest jednoduchých fyziologických parametrů: frekvence dýchání, saturace kyslíkem, systolický krevní tlak, tepová frekvence, teplota a úroveň vědomí nebo nově vzniklá zmatenost. Vyšší agregované skóre indikuje vyšší riziko klinického zhoršení. Skóre 0–4 je klasifikováno jako nízké riziko, skóre 3 v jakémkoli jednotlivém parametru je nízké-střední riziko, skóre 5–6 je střední riziko a skóre ≥ 7 je klasifikováno jako vysoké riziko.<br /><br />Systém NEWS2 byl validován v mnoha prostředích v rámci NHS i na mezinárodní úrovni, včetně oddělení pohotovosti a v přednemocničním prostředí.
Nutriční rizikový screeningový systém NRS-2002
Detekuje přítomnost a rizika vzniku podvýživy v nemocničním prostředí
Účelem nutričního rizikového screeningu, systému NRS-2002, je detekce přítomnosti podvýživy a rizika vzniku podvýživy v nemocničním prostředí. Je součástí doporučených postupů Evropské společnosti pro klinickou výživu a metabolismus (The European Society for Clinical Nutrition and Metabolism - ESPEN) a byl ověřen v rámci prospektivní studie.
PaO₂/FiO₂ Ratio
Horovitz Index for Lung function
Acute respiratory distress syndrome (ARDS) is a form of inflammatory lung injury associated with high mortality. ARDS and its severity grading are defined mainly by the P/F ratio, also known as the Horovitz index, which is calculated by dividing the arterial partial pressure of oxygen (PaO₂) with the inspired oxygen concentration (FiO₂) and represents a measure of hypoxemia.<br /><br />The 2012 Berlin definition of ARDS recognizes 3 grades of ARDS severity: mild (P/F ratio 201–300 mmHg), moderate (P/F ratio 101–200 mmHg), and severe (P/F ratio ≤ 100 mmHg), each associated with considerably increased mortality (27 %, 32 %, and 45 % respectively). As P/F ratio can be markedly affected by the positive end-expiratory pressure (PEEP), a minimum level of PEEP (≥ 5 cm H₂O) was also included in the definition of ARDS.
Screening a monitoring ILD u SARD
ACR/CHEST 2023 Guideline pro plicní postižení (ILD) u autoimunitních revmatických onemocnění (SARD)
Intersticiální plicní onemocnění (ILD) může vést k významné morbiditě a mortalitě u osob se systémovým autoimunitním revmatickým onemocněním (SARD). Včasná detekce a sledování jsou klíčové pro zvládání progrese onemocnění a zlepšení výsledků u pacientů.<br />Digitální nástroj poskytuje strukturovaný přístup ke screeningu a sledování ILD u pacientů se SARD. Zahrnuje rizikové faktory pro systémovou sklerodermii, revmatoidní artritidu, idiopatické zánětlivé myopatie, smíšené onemocnění pojiva a Sjögrenovu chorobu, společně s doporučenými screeningovými testy a intervaly sledování.<br />Algoritmus vychází z doporučení Americké revmatologické koleje (ACR) a Americké koleje hrudních lékařů (CHEST) z roku 2023 pro screening a sledování intersticiálního plicního onemocnění u osob se systémovými autoimunitními revmatickými onemocněními.
Skóre H₂FPEF
Odhad pravděpodobnosti srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí
Srdeční selhání představuje celosvětově jednu z hlavních příčin morbidity a mortality. Přestože je srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí (heart failure with preserved ejection fraction – HFpEF) časté, je jeho diagnostika náročná. Skóre H₂FPEF bylo navrženo pro odhadování pravděpodobnosti základního onemocnění HFpEF u pacientů, kteří vykazují nevysvětlitelnou námahovou dušnost. <br />Skóre H₂FPEF sestává z 6 klinických a echokardiografických charakteristik, které lze získat při hodnocení pacientů s nevysvětlitelnou námahovou dušností (index tělesné hmotnosti, věk, antihypertenzní medikace, přítomnost fibrilace síní, echokardiografický poměr E/e' a echokardiografický odhad systolického tlaku v plicní arterii).<br />Byly vyvinuty dva systémy. Jednoduché bodové skóre, které variuje od 0 do 9 bodů, lze použít ke stratifikaci pacientů do kategorií s nízkou (< 2), střední (2–5) nebo vysokou (≥ 6) pravděpodobností přítomnosti HFpEF. Kromě toho lze k přesnějšímu odhadu pravděpodobnosti HFpEF použít složitější model kontinuálního skórování; tento model nezahrnuje kategorii antihypertenzní medikace. <br />Skóre H₂FPEF bylo externě validováno a je doporučeno v pokynech kardiologických společností AHA/ACC/HFSA pro léčbu srdečního selhání z roku 2022 k usnadnění rozlišení HFpEF od nekardiálních příčin dušnosti a pro pomoc při rozhodování o potřebě dalšího diagnostického vyšetření při hodnocení pacientů s nevysvětlitelnou námahovou dušností.<br />
