Ženevské skóre (revidované) pro stanovení klinické pravděpodobnosti plicní embolie (PE)
Posouzení klinické pravděpodobnosti plicní embolie
PE nepravděpodobná
Prevalence PE: 12,9 %
NaN
Další informace
Upozornění
Tento nástroj slouží pouze pro vzdělávací účely a nepředstavuje odborné poradenství ani odborné poradenství nenahrazuje. Tento nástroj není určen k lékařské diagnostice nebo léčbě.
Obecný popis
Plicní embolie (PE) je častá náhlá kardiopulmonální příhoda, jejíž diagnostika je náročná a vyžaduje vysoký stupeň klinické suspekce. Pro pomoc při diagnostickém vyšetření pacientů s podezřením na PE bylo vyvinuto několik klinických pravidel pro rozhodování (včetně Wellsova skóre a Ženevského skóre).
V roce 2006 bylo původní tříúrovňové ženevské skóre revidováno tak, aby zahrnovalo pouze jednoduché klinické proměnné; následně byly vyvinuty dvě další verze revidovaného ženevského skóre pro usnadnění jeho výpočtu (zjednodušená verze) a přizpůsobení různým klinickým podmínkám (dvouúrovňová verze).
Všechny verze revidovaného ženevského skóre sestávají z 8 položek: 4 rizikové faktory (věk, předchozí trombóza, nedávný chirurgický zákrok nebo zlomenina, maligní onemocnění), 2 příznaky (jednostranná bolest nohy, hemoptýza), 2 klinické známky (srdeční frekvence, palpační bolest dolní končetiny). Výsledné skóre stratifikuje pacienty buď do tří skupin podle klinické pravděpodobnosti PE (nízká, střední a vysoká) u revidovaného tříúrovňového ženevského skóre, nebo do dvou skupin podle klinické pravděpodobnosti (nepravděpodobná, pravděpodobná) u revidovaného zjednodušeného dvouúrovňového ženevského skóre.
Obecně by mělo být tříúrovňové skóre používáno v kombinaci s vysoce citlivou metodou stanovení koncentrace D-dimerů (ke zvýšení podílu pacientů, u nichž lze plicní embolii vyloučit) a dvouúrovňové skóre lze použít, pokud je k dispozici pouze méně citlivý test pro stanovení koncentrace D-dimerů (pro zvýšení diagnostické výtěžnosti). Vyšetření na D-dimery by se nemělo používat k vyloučení PE ve skupinách s vysokou klinickou pravděpodobností PE / pravděpodobnou PE.
Revidované skóre a zjednodušená revidovaná ženevská skóre byla externě validována a jsou doporučena pro hodnocení klinické pravděpodobnosti PE (před vyšetřením) podle pokynů ESC z roku 2019 pro diagnostiku a management akutní plicní embolie.
Plicní embolie (PE) je častá náhlá kardiopulmonální příhoda, jejíž diagnostika je náročná a vyžaduje vysoký stupeň klinické suspekce. Pro pomoc při diagnostickém vyšetření pacientů s podezřením na PE bylo vyvinuto několik klinických pravidel pro rozhodování (včetně Wellsova skóre a Ženevského skóre).
V roce 2006 bylo původní tříúrovňové ženevské skóre revidováno tak, aby zahrnovalo pouze jednoduché klinické proměnné; následně byly vyvinuty dvě další verze revidovaného ženevského skóre pro usnadnění jeho výpočtu (zjednodušená verze) a přizpůsobení různým klinickým podmínkám (dvouúrovňová verze).
Všechny verze revidovaného ženevského skóre sestávají z 8 položek: 4 rizikové faktory (věk, předchozí trombóza, nedávný chirurgický zákrok nebo zlomenina, maligní onemocnění), 2 příznaky (jednostranná bolest nohy, hemoptýza), 2 klinické známky (srdeční frekvence, palpační bolest dolní končetiny). Výsledné skóre stratifikuje pacienty buď do tří skupin podle klinické pravděpodobnosti PE (nízká, střední a vysoká) u revidovaného tříúrovňového ženevského skóre, nebo do dvou skupin podle klinické pravděpodobnosti (nepravděpodobná, pravděpodobná) u revidovaného zjednodušeného dvouúrovňového ženevského skóre.
Obecně by mělo být tříúrovňové skóre používáno v kombinaci s vysoce citlivou metodou stanovení koncentrace D-dimerů (ke zvýšení podílu pacientů, u nichž lze plicní embolii vyloučit) a dvouúrovňové skóre lze použít, pokud je k dispozici pouze méně citlivý test pro stanovení koncentrace D-dimerů (pro zvýšení diagnostické výtěžnosti). Vyšetření na D-dimery by se nemělo používat k vyloučení PE ve skupinách s vysokou klinickou pravděpodobností PE / pravděpodobnou PE.
Revidované skóre a zjednodušená revidovaná ženevská skóre byla externě validována a jsou doporučena pro hodnocení klinické pravděpodobnosti PE (před vyšetřením) podle pokynů ESC z roku 2019 pro diagnostiku a management akutní plicní embolie.
Rozmezí výsledků pro tříúrovňové revidované ženevské skóre
Nízká míra klinické pravděpodobnosti PE
Prevalence PE: 8 %
≤ 3Prevalence PE: 8 %
Střední míra klinické pravděpodobnosti PE
Prevalence PE: 28 %
4–10Prevalence PE: 28 %
Vysoká míra klinické pravděpodobnosti PE
Prevalence PE: 74 %
≥ 11Prevalence PE: 74 %
PE: plicní embolie
Rozmezí výsledků pro dvouúrovňové zjednodušené revidované ženevské skóre
PE nepravděpodobná
Prevalence PE: 12,9 %
≤ 2Prevalence PE: 12,9 %
PE pravděpodobná
Prevalence PE: 41,6 %
≥ 3Prevalence PE: 41,6 %
PE: plicní embolie
Reference
Le Gal, Grégoire et al. “Prediction of pulmonary embolism in the emergency department: the revised Geneva score.” Annals of internal medicine vol. 144,3 (2006): 165-71. doi:10.7326/0003-4819-144-3-200602070-00004
Klok, Frederikus A et al. “Simplification of the revised Geneva score for assessing clinical probability of pulmonary embolism.” Archives of internal medicine vol. 168,19 (2008): 2131-6. doi:10.1001/archinte.168.19.2131
Konstantinides, Stavros V et al. “2019 ESC Guidelines for the diagnosis and management of acute pulmonary embolism developed in collaboration with the European Respiratory Society (ERS): The Task Force for the diagnosis and management of acute pulmonary embolism of the European Society of Cardiology (ESC).” The European respiratory journal vol. 54,3 1901647. 9 Oct. 2019, doi:10.1183/13993003.01647-2019
Ceriani, E et al. “Clinical prediction rules for pulmonary embolism: a systematic review and meta-analysis.” Journal of thrombosis and haemostasis : JTH vol. 8,5 (2010): 957-70. doi:10.1111/j.1538-7836.2010.03801.x
Verze
1
O tomto nástroji
Plicní embolie (PE) je častá náhlá kardiopulmonální příhoda, jejíž diagnostika je náročná a vyžaduje vysoký stupeň klinické suspekce. Pro pomoc při diagnostickém vyšetření pacientů s podezřením na PE bylo vyvinuto několik klinických pravidel pro rozhodování (včetně Wellsova skóre a Ženevského skóre).
V roce 2006 bylo původní tříúrovňové ženevské skóre revidováno tak, aby zahrnovalo pouze jednoduché klinické proměnné; následně byly vyvinuty dvě další verze revidovaného ženevského skóre pro usnadnění jeho výpočtu (zjednodušená verze) a přizpůsobení různým klinickým podmínkám (dvouúrovňová verze).
Všechny verze revidovaného ženevského skóre sestávají z 8 položek: 4 rizikové faktory (věk, předchozí trombóza, nedávný chirurgický zákrok nebo zlomenina, maligní onemocnění), 2 příznaky (jednostranná bolest nohy, hemoptýza), 2 klinické známky (srdeční frekvence, palpační bolest dolní končetiny). Výsledné skóre stratifikuje pacienty buď do tří skupin podle klinické pravděpodobnosti PE (nízká, střední a vysoká) u revidovaného tříúrovňového ženevského skóre, nebo do dvou skupin podle klinické pravděpodobnosti (nepravděpodobná, pravděpodobná) u revidovaného zjednodušeného dvouúrovňového ženevského skóre.
Obecně by mělo být tříúrovňové skóre používáno v kombinaci s vysoce citlivou metodou stanovení koncentrace D-dimerů (ke zvýšení podílu pacientů, u nichž lze plicní embolii vyloučit) a dvouúrovňové skóre lze použít, pokud je k dispozici pouze méně citlivý test pro stanovení koncentrace D-dimerů (pro zvýšení diagnostické výtěžnosti). Vyšetření na D-dimery by se nemělo používat k vyloučení PE ve skupinách s vysokou klinickou pravděpodobností PE / pravděpodobnou PE.
Revidované skóre a zjednodušená revidovaná ženevská skóre byla externě validována a jsou doporučena pro hodnocení klinické pravděpodobnosti PE (před vyšetřením) podle pokynů ESC z roku 2019 pro diagnostiku a management akutní plicní embolie.
V roce 2006 bylo původní tříúrovňové ženevské skóre revidováno tak, aby zahrnovalo pouze jednoduché klinické proměnné; následně byly vyvinuty dvě další verze revidovaného ženevského skóre pro usnadnění jeho výpočtu (zjednodušená verze) a přizpůsobení různým klinickým podmínkám (dvouúrovňová verze).
Všechny verze revidovaného ženevského skóre sestávají z 8 položek: 4 rizikové faktory (věk, předchozí trombóza, nedávný chirurgický zákrok nebo zlomenina, maligní onemocnění), 2 příznaky (jednostranná bolest nohy, hemoptýza), 2 klinické známky (srdeční frekvence, palpační bolest dolní končetiny). Výsledné skóre stratifikuje pacienty buď do tří skupin podle klinické pravděpodobnosti PE (nízká, střední a vysoká) u revidovaného tříúrovňového ženevského skóre, nebo do dvou skupin podle klinické pravděpodobnosti (nepravděpodobná, pravděpodobná) u revidovaného zjednodušeného dvouúrovňového ženevského skóre.
Obecně by mělo být tříúrovňové skóre používáno v kombinaci s vysoce citlivou metodou stanovení koncentrace D-dimerů (ke zvýšení podílu pacientů, u nichž lze plicní embolii vyloučit) a dvouúrovňové skóre lze použít, pokud je k dispozici pouze méně citlivý test pro stanovení koncentrace D-dimerů (pro zvýšení diagnostické výtěžnosti). Vyšetření na D-dimery by se nemělo používat k vyloučení PE ve skupinách s vysokou klinickou pravděpodobností PE / pravděpodobnou PE.
Revidované skóre a zjednodušená revidovaná ženevská skóre byla externě validována a jsou doporučena pro hodnocení klinické pravděpodobnosti PE (před vyšetřením) podle pokynů ESC z roku 2019 pro diagnostiku a management akutní plicní embolie.
